Obsah

Osada Kukle

Historie

Malá vesnice Kukle se nachází v okrese Písek na katastrálním území Tálín. Od obce Tálín je vzdálena přibližně jeden kilometr severovýchodním směrem.

Jako osada vznikly Kukle pravděpodobně v druhé polovině 18. století.  Nejstarší zmínka o existenci osady pochází z 15. července 1765. Zde je připomínán „Jakub Vaňata z chalup Kukly“ (SOkA Písek, Archiv města Písek, kart. 1677, sign. E 414). V roce 1766 jsou Kukle (jako „ves Kukly“ ) uvedny i v soupisu poddaných král. města Písku (SOkA Písek, AM Písek, kart. 1608, sign. E 46b), předchozí soupis poddaných z roku 1757 Kukle jako ves ještě nezmiňuje.

Osada Kukle ležela na hranici dvou panství a to královského města Písku a protivínského panství. Topographisches Lexikon von Böhmen z roku 1852 uvádí Kukle jako samotu u katastrální obce Paseky, kraj Plzeňský, soudní okres Písek, farnost Chřešťovice (dříve kraj Prácheňský, panství Písek) a druhou část jako Kukle, samotu u katastrální obce Tálín, kraj Plzeňský, soudní okres Vodňany, farnost Myšenec (dříve kraj Prácheňský, panství Protivín).

V době vzniku obecní samosprávy v roce 1850 byla část Kuklí součástí katastrální obce Paseky, kde byl úřad obecního starosty. Druhá část Kuklí byla součástí katastrální obce Tálín. Tálín v té době však nebyl samostatnou obcí, ale byl součástí spojené obce Myšenecké, kam patřila ještě obec Žďár, Maletice a Selibov. Protože tálinští a tím i kukelští občané měli úřad starosty v Myšenci, žádali o vyloučení z Myšence a připojení k Pasekám. Pro obec Tálín se dochovala žádost o vyloučení z roku 1876. Podaná žádost byla kladně vyřízena a změny byly uveřejněny v Zákoníku zemském království Českého, kde je mimo jiné uvedeno: „ Osada a katastrální obec Talina vylučuje se z obecního svazku místní obce Myšence a z obvodu okresního zastupitelstva Vodňanského a slučuje se s místní obcí Pasekami a s obvodem okresního zastupitelstva Píseckého. Ve Vídni, dne 23. května 1881“. Tím měly obě části Kuklí společného obecního starostu v Pasekách.

V obci Tálín bylo voleno místní představenstvo. K roku 1906 za úřadování místního starosty M. Strnada se dochovala žádost o odloučení Tálína od Pasek a jeho osamostatnění. V roce 1907 se stal Tálín samostatnou obcí. Kukle měly opět dva různé obecní úřady a po roce 1945 dva různé místní národní výbory.

Až v roce 1952 podaly Místní národní výbory v Pasekách a Tálíně žádost o povolení změny katastrálních hranic. Jednalo o vyčlenění osady Pasecké Kukle a přilehlých samot z katastrálního území Paseky a jejich začlenění do katastrálního území Tálín. Tato změna byla uskutečněna s účinností od 1. ledna 1953. Provedením této změny zanikl název Pasecké Kukle a název Tálínské Kukle se zavedl jako název místní i pro Pasecké Kukle. Obě části vesnice Kukle se staly osadou obce Tálín a toto uspořádání platí dodnes (květen 2018).

Škola ve vesnici nebyla a děti z Kukel chodily do školy v Pasekách. Škola v Pasekách existovala již od roku 1818.

Kaplička v Kuklích byla postavena na základě žádosti všech kukelských občanů v roce 1851. Kukelští občané se zavázali, že okolo kapličky nechají tři „střevíce“ volného místa, tj. cca 0,89 m a v budoucnu o ní budou řádně pečovat.

U Kukelského rybníka  se nacházel od roku 1817 mlýn. V roce 1872 je na něm doložen mlynář Alois Novotný. Na mlýně č.p. 51 je živnost mlynářská uvedena ještě ve sčítání lidu v roce 1890.

V Kuklích stávaly dvě cihelny. Vlastníkem cihelny na katastru Paseky č. 84 byl Jan Žák, P. Kukle č.p. 2. Z cihlářské hlíny, která se zde ručně těžila, se vyráběly cihly a tašky. Do žárové pece se vešlo 28 tisíc cihel. V provozu byla přibližně od roku 1920 do roku 1939. Druhá cihelna se nacházela na sever k lesu asi 100 m od posledního stavení na katastrálním území Paseky čís. katastru 41 a vlastníkem cihelny byl Jaroslav Reif, P. Kukle č.p.1 . Z hlíny se vyráběly také cihly a tašky. Žárové pece byly přibližně na 18 tisíc kusů a založeny byly v 80. letech 19. století. Ročně se zde dalo vyrobit asi 100 tisíc cihel a 20 tisíc tašek. I tato cihelna ukončila činnost v roce 1939. (Čerpáno z knihy Soupis lomů ČSR, Praha 1948).

Družstvo pro rozvoj elektrické energie bylo v Kuklích založeno v roce 1929. Žádost o kolaudaci na stavbu transformační stanice a sekundární sítě předložil Otavský elektrárenský svaz spol. s r. o. v Písku dne 3. června 1930. Koncem roku 1930 se v Kuklích elektřinou již svítilo.

Hostinec a obchod v Kuklích se nacházel v č.p. 34. V roce 1908 žádal Jan Řeháček na okresní úřad o udělení živnosti hostinské a výčepnické.

Významným rodákem Kukel byl JUDr. Václav Škoda. Narodil se 14. července 1913 v č.p. 4 P. Kukle a zemřel 2. října 1989. Byl český a československý politik, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, ministr a místopředseda vlády Československa (zdroj. Wikipedie https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Václav_Škoda).

Vývoj počtu obyvatel a domů

Rok

1890

1900

1921

1970

2001

Počet obyvatel

126

129

109

79

27

Počet domů

22

21

22

22

25

Současnost

V současnosti mají Kukle 25 obyvatel. Obytných domů je zde  25 a trvale obydleno je jich 9. Ostatní slouží jako rekreační chalupy. Obec Tálín patří k nejmenším obcím a tomu odpovídá také nízký rozpočet. I přesto, že obec disponuje malými finančními prostředky, došlo od roku 1990 k velkému rozvoji obce. Nezapomíná ani na svoji místní část Kukle. Postupně ve 4 etapách zde byly provedeny opravy všech místních komunikací, kterým předcházelo vyřešení vlastnictví pozemků pod nimi. Celkové náklady na opravu včetně výkupu pozemků byly téměř 3,5 mil. Kč. Byla  opravena místní kaplička i oba křížky nacházející se u komunikace pod Kuklemi. Na křižovatce před vesničkou byl  instalován odpočinkový altán pro turisty, kteří zde projíždějí po značené cyklotrase do Píseckých hor. V nedávné době došlo také k výměně světel veřejného osvětlení za úsporná svítidla.

Archeologické nálezy v lokalitě Kukle při realizaci stavby rybníků Na Cihelně.

V roce 2014 provedlo archeologické oddělení Prácheňského muzea v Písku výzkum na místě zemníku pro budovanou hráz, který se nacházel ve svahu východně od nově budovaných rybníků Na Cihelně. Odkryt zde byl pozůstatek žárového pohřebiště z počátku mladší doby bronzové, tedy zhruba z 12.století před Kristem. Prozkoumány byly celkem 3 značně porušené hroby. Zachovalost zjištěných hrobů dává tušit, že jde o pouhé torzo původního pohřebiště. Vyjímečnost lokality spočívá především v nálezu fragmentů zlatého plechového artefaktu, který byl přiložen do jednoho z hrobů. Soudobé sídliště bylo registrováno na opačném břehu Tálínského potoka. Zda v něm žili lidé zde pohřbení, je však momentálně mimo možnosti archeologického poznání.